oooOoOoO Fanfiction stories by Naiad and Zaira OoOoOooo

„Remusi, stalo se něco? Slyšela jsem včera nějaký křik.“ zeptala se Tamara druhého dne, když s Remusem znovu na štábu osaměli.

„Jen jsme se s Dorou nějak nepohodli,“ řekl Remus a u toho kroutil hlavou.

„Kvůli mně?“

„Ne, hlavně kvůli těm vzpomínkám.“

„Takže kvůli mně. Radši bych měla odejít. Jsem tu k ničemu. A Nymfadora je kvůli mně akorát naštvaná.“

„Tamaro, to, co říkáš, je blbost. Jsi jediný člověk, který mi v téhle situaci rozumí.“

„Ale jestli se kvůli tomu míchám do vašeho vztahu, tak tu být nechci.“

„Ty se do našeho vztahu nemícháš.“

„Ale Nymfadora si myslí něco jiného.“

„Dora si myslí, že pořád je vzpomínáme a že je to k ničemu, že bychom měli radši bojovat.“

„A asi má taky pravdu,“

„Ale co když Harry jen tak zmizí?“

„Remusi, pochubuju o tom, že to tak bude. Ginny je rozumná holka.“

„Vždyť jí neznáš!“

„Znám ji ze svých vzpomínek a to mi bohatě stačí. I když je to mezi ní a Jamesem takové, jaké to je, ona si stejně časem uvědomí, že James má být s Lily a ona s Harrym.“

„Snad máš pravdu,“

„Bude nejlepší, když odejdu.“

„Ne, neodcházej! Jsi jediný člověk, který přežil z mé minulosti. Přidej se znovu k Fénixově řádu.“

„Myslíš, že bych byla platná?“

„Určitě! Vždyť máš styky s Německem a hlavně jsi už jednou proti němu bojovala. Chceš snad být jen někde v pozadí a sledovat, jak všichni umírají?“

„Ne, to nechci.“

„Tak tady zůstaň. Na příští radě bych to všem navrhnul.“

„Dobře,“

OoOoOoOoO

Od výletu do Prasinek uběhl už týden, ale Ginny se s Jamesem vůbec nebavila. A byla za to velmi ráda. Neměla ani důvod. Na famfrpálové tréninky chodit nemohla, jak jí madame Pomfreyová zakázala, a jiný důvod neměla. Ale James samozřejmě měl.

Sama nezapomněla na to, co jí chtěl říct před tím, než omdlela. Ale nechtěla to vědět, bála se totiž toho, že by jí řekl, že ji miluje.

„To je přece blbost! Proč by mě měl milovat?“ říkala si sama sobě a vždy si nad tou absurdní myšlenkou usmála.

„Nad čím zase přemýšlíš?“ ozvalo se jí vedle ucha.

„Panebože, Tammy!“ vykřikla polekaně, ale na tváři měla úsměv.

„Copak, zase myslíš na kapitána?“ zeptala se pobaveně.

„Myslíš Jamese? Ne, nemyslím.“ zalhala, ale cítila, že se začala trošku červenat.

„Tak co se stalo?“

„Nic!“ vyhrkla až moc rychle.

„Řekni mi to,“

„Neřeknu,“

„Že by něco v Prasinkách?“

„Možná,“

„Takže proto si tak utíkala! Co ti provedl tak hrozného?“

„Políbil mě,“ zašeptala Ginny.

„Co jsi říkala?“ zašeptala Tamara.

„Že mě políbil,“ zašeptala Ginny znovu, ale už o něco hlasitěji.

„On tě políbil?“ zeptala se překvapeně Tamara přes celou společenskou místnost. To samozřejmě vyvolalo okamžitou reakci všech studentů, kteří se tam nacházeli.

„Pšššš,“ udělala Ginny a přes pusu si dala ukazovák.

„On tě políbil?“ zeptala se znovu Tamara, ale už potichu.

Ginny jen přikývla a nabyla o něco červenější barvy.

„Tak co? Jaký to bylo?“

„Nechci se o tom bavit,“

„Proč? Vždyť jsi se líbala s kapitánem famfrpálovýho družstva! Víš kolik holek by si to s tebou hned vyměnilo?“ Tamara se znovu neudržela a mluvila zase hlasitě. Celá společenská místnost se na ně znovu podívala.

„Prostě to byla chyba, stačí?“

„Protože si myslíš, že má pořád rád Lily?“ Ginny jemně přikývla. „Nebo proto, že pořád miluješ toho svýho Henryho?“

„Harryho,“ opravila jí trochu naštvaně Ginny.

„Tak Harryho,“

„Asi oboje,“ řekla zamyšleně Ginny a rozhlídla se po společenské místnosti, kde se její oči střetly s těmi Jamesovými.

0o0o0o0o0

„Kámo, doufám, že vyhrajete,“ řekl dnes už po páté Sirius Jamesovi, který jen zakýval hlavou.

„Tichošlápku, Nebelvír určitě vyhraje, protože má jednoho z nejlepších chytačů.“ řekl Remus, kterého už nebavilo je poslouchat.

„On tě políbil?“ uslyšeli od druhé strany místnosti. Většina studentů se podívala po dívkách, které si povídali, ale tři kluci se podívala na svého kamaráda. Sirius s jedním povytaženým obočím. Remus s nechápavým výrazem a Petr s vytřeštěnýma očima.

„Dvanácteráku, nezapomněl jsi nám něco říct?“ zeptal se Sirius a své pravé obočí měl stále zvednuté.

James zakroutil hlavou. Nechtěl se o tom bavit.

„Proč? Vždyť jsi se líbala s kapitánem famfrpálovýho družstva! Víš kolik holek by si to s tebou hned vyměnilo?“ ozvalo se od nich znovu. Ginny jí něco odpověděla, ale byli od nich tak daleko, že je neslyšeli.

„Tak co kapitáne? Co jsi nám nechtěl prozradit?“ zeptal se Sirius podruhé.

„Slyšels, ne?“

„My chceme slyšet podrobnosti, že jo kluci?“ vykřikl Sirius tak, že teď se pro změnu dívali na ně.

Petr začal okamžitě přikyvovat a přisunul si své křeslo blíž ke kluků. Za to Remus nejevil žádné známky zájmu a stále si četl v nějaké knize.

„Líbali jsme se,“

„A?“

„A nic, Tichošlápku!“ odpověděl James. Nechtěl si s nimi o tom povídat, protože, kdyby jim řekl všechno, akorát by se mu vysmáli a to neměl zapotřebí.

„Nechte ho být,“ řekl Remus, ale od knihy se neodpoutal.

„Ale Náměsíčníku, neříkej, že tě to nezajímá!“

„Ani ne,“

„Ale mě a Červíčka jo!“

„Ale já vám nic neřeknu, protože se nic nestalo.“

„Když to nechceš říkat tady, tak nám to ale řekneš v ložnici, jasný?“

„Nic vám říkat nebudu! Ty nám taky neříkáš své zážitky!“

„Ale klidně vám něco řeknu. Když se mě zeptáte.“

„Nech ho být, Tichošlápku. Když nám nic nechce říct tak, ať neříká.“

0o0o0o0o0

Dnes byl famfrpálový zápas, Nebelvír proti Havraspáru. Lily se svými kamarádkami Melissou a Tamarou si sedly na tribunu a čekaly, až se ukáže jejich kamarádka Ginny.

Lily zrovna famfrpál neměla moc v lásce. Možná to bylo kvůli Potterovi, možná proto, že neměla ráda létání. Ale i tak nikdy nechyběla na žádném zápasu. Melissa s Tamarou vždy hulákaly společně s ostatními studenty, ale Lily se nikdy nepřidala, až teprve dnes to bylo poprvé.

Po hřišti už létali hráči obou družstev, jen kapitáni James Potter a Alex Freedman si podávali na zemi ruce. Potom oba vylétli a madame Hoochová odpískala zápas.

Lily nikdy famfrpálu moc nerozuměla, a tak jen sledovala střelce, jak si mezi sebou házejí camrál, který se snaží hodin do obručí.

Jako první střelila branku Ginny. Lily šťastně zavýskla až se po ní kamarádky překvapeně ohlédly.

„Co se stalo?“ zeptala se po chvíli Melissa.

„Co by? Jsem ráda, že Ginny dala gól!“ odpověděla šťastně Lily a dál si jí nevšímala a nadšeně sledovala hru.

Po půl hodině Nebelvír prohrával o jednu branku a Lily měla pocit, že už má vyřvané hlasivky. Ale i tak řvala dál. A v tom, když zrovna něco křičela na Ginny, James vystřelil, pro ní až neuvěřitelnou rychlostí, přímo k nim. Lily přestala povykovat a jen na něj vytřeštila oči. Začala se pomalu bát, že do nich naletí, ale on jen pár metrů před nimi naklonil své koště dolů a natáhl ruku. Lily neviděla, co se děje, ale slyšela podivné rány. Přeběhl jí mráz po zádech.

„James Potter chytil zlatonku a Nebelvír vyhrává 180:40!“ uslyšela Siriusův hlas z mikrofonu. Rychle vyskočila ze své sedačky a rozběhla se dolu na hřiště.

Melissa s Tamarou se na sebe jen nechápavě podívaly a hned běžely za ní.

0o0o0o0o0

James jen tak lítal po hřišti, sledoval, jak Ginny dává první gól, a na tváři se mu objevil úsměv. Byl strašně rád, že našel tak skvělou náhradu za toho tupce Adama, který se na něj tak blbě vykašlal.

Hra ubíhala dost pomalu a James se pomalu začal nudit. Sice prohrávali, ale i tak tušil, že s ním a s Ginny musejí vyhrát. Díval se po hřišti, když někde u nebelvírských tribun zahlédl zlatavý záblesk. Jak nejrychleji mohl letěl k místu, kde by mohla být zlatonka. A potom si jí všiml. Smála se, jásala a svými rudými vlasy pohazovala sem tam. Nemohl z ní spustit oči. Stále letěl přímo k ní a ne a ne stočit koště dolů. Až když uviděl její překvapený výraz a hrůzu v očích, uvědomil si, že je až moc blízko nich, a tak, jak nejrychleji mohl, sklonil své koště a střemhlavě se řítil dolu, ani si neuvědomil, že v tom shonu držel v ruce zlatonku. Díky své neopatrnosti narazil několikrát do tribun a potom hlasitě dopadl na zem, ale to už se mu před očima začalo dělat černo a on upadl do bezvědomí.

James pomalu začínal nabývat vědomí. Kolem sebe slyšel snad miliony hlasů, ale nedokázal je moc vnímat. Snažil se otevřít oči. Měl na sobě stále brýle, ale jedno sklíčko měl rozbité. Pomalu otevřel oči a uviděl nad sebou dvě dívky.

Obě byly zrzavé a strašně si podobné. Jedna měla stáhnuté vlasy do culíku a na sobě famfrpálový hábit, tak druhá měla rozpuštěné vlasy a školní hábit. Vzhledově byly skoro stejné, jen ty oči byly naprosto rozdílné.

„Nestalo se ti nic?“ zeptaly se obě starostlivě.

Chtěl jim odpovědět, ale nemohl. Byl až moc překvapen jejich přítomností. Jen se chabě usmál a zase omdlel.

9. kapitola                                                                               11. kapitola