Jdi na obsah Jdi na menu
 


9. kapitola - Akce: Remus a Jane

31. 7. 2007

Brumbál přišel asi za čtvrt hodiny.
„Vím co se stalo, před hodinou přivezli její tělo.“ řekl mi Brumbál.
„On ji zabil, můj vlastní otec zabil mou matku, jak to mohl udělat?“ zeptala jsem se.
„On ji zabil, protože chtěl tebe, ne ji. Nepotřeboval ji k ničemu, tak se ji zbavil.“ řekl Brumbál.
„Proč tam chodila, vždyť ho znala? Vždyť věděla, že ji zabije.“
„Protože tě chtěla ochránit.“ řekl pan Potter.
„Ale takhle mě neochránila, jen šla na jistou smrt.“
„Ale ona si to neuvědomovala, chtěla jen tvoje bezpečí, všechno ostatní ji bylo jedno.“ řekl Brumbál.
„Nenávidím ho, zničil mi život. Opustil nás, když jsme ho potřebovali nejvíc a teď mi zabije mamku, kterou teď potřebuju nejvíc. Proč to dělá? Proč mi ničí život?“
„Protože chce mít moc, oběti ho nezajímají.“ řekl Brumbál.

Black s Lupinem týden po oznámení matčiny smrti odjeli. Holky odjely také. Chtěly sice zůstat se mnou, ale já jsem jim to nedovolila. Slíbily, že budou často psát a že co nejdřív zase přijedou. Zůstali jsme v domě jen Potterovi a já. Cítila jsem se divně, bylo mi divné narušovat jejich rodinné soukromí, ale po měsíci jsem si tu připadala jako doma. James byl jako můj starší brácha, ani jsem netušila, že může být tak v pohodě. Konečně jsem začala myslet na něco jiného než na matčinu smrt. Řekla jsem mu, kdo je můj otec, a proč mi zabil matku. Musím říct, že byla celkem sranda dívat se na jeho výraz, když se dozvěděl, kdo je můj otec. Ale hned to přešlo. Pomohl mi se s tím vyrovnat a za to jsme mu byla vděčná.

Jednou za mnou přišel James, už jsem se mu tak naučila říkat, protože mi fakt pomohl.
„Ahoj, Alex!“ pozdravil mě.
„Ahoj, Jamesi, co potřebuješ?“
„Chtěl jsem s tebou mluvit.“
„A o čem?“ zeptala jsem se.
„O Lily.“
„Co je s Lily?“
„Proč mě nesnáší?“ zeptal se.
„Opravdu to chceš vědět?“
„Jo, chci.“
„Protože se pořád předvádíš s tou Zlatonkou, když jsme někde, kde tě můžeme vidět, pořád si cucháš vlasy a tak dále. Všechno jsi slyšel po zkouškách NKÚ.“
„Vážně je to tak strašný?“ zeptal se.
„Bohužel ano. Ale jestli chceš, aby se to změnilo, musíš se začít chovat jinak.“
„Pokusím se,“
„To jsem zvědavá. Já bych se tě taky na něco zeptala. Můžu?“ řekla jsem, protože jsem si vzpomněla, jak nám Jane říkala, že se ji líbí Lupin.
„Něco ohledně Siriuse?“ zeptal se.
„Ne, něco ohledně Lupina.“
„Tobě se líbí Remus?“ zeptal se.
„Ne, nelíbí. On se totiž líbí Jane. A já se chtěla zeptat, jestli má šanci.“
„Myslím, že jo. Ale s jistotou to neříkám.“ odpověděl.
„A pomůžeš mi je dát dohromady?“ zeptala jsem se ho.
„No jasně. Kdy přijedou holky?“
„Asi tak dva nebo tři týdny před školou.“
„Tak jim napiš ať přijedou tři týdny před školou. Kluci by měli přijet taky nějak tak.“
„Dobře. Tak já jdu. Tak zatím.“ řekla jsem a odešla do pokoje napsat holkám.

Naštěstí Brita byla ve své kleci a spala. Napsala jsem holkám okamžitě, protože by měly přijet asi za týden. Dopsala jsem dopisy a přivázala jsem je na Britiinu nožku.
„Dones jim to co nejdřív je to důležité. U Jane buď tak dlouho dokud ti nedá odpověď. Je ti to jasné? Je to důležité.“
Brita zahoukala na pozdrav a okamžitě odletěla. Doufám, že se to povede.

Další den přiletěla Brita s odpověďmi od holek. Obě napsaly, že se těší a že samozřejmě přijedou tři týdny před školou. Před prázdninami jsme se sice domlouvaly, že pojedeme k Jane, ale po tom co se stalo, jsme se rozhodly, že budeme raději u Potterů. James byl rád, že to tak vyšlo. Kluci prý taky přijedou, ale Lupin přijede až dva dny po Blackovi.

Konečně přijedou holky a Black, ten by sice nemusel přijet, ale je to Jakešův nejlepší kamarád, takže mám zase smůlu.
„Ahoj, Alex.“ pozdravila mě Lily, když vystupovala z krbu.
„Ahoj, Lily. Kde je Jane?“ zeptala jsem se.
„Chudák byla nemocná, ale pozítří by měla přijet. Její mamka ji nechtěla ještě pustit.“
„Aha, tak pojď do pokoje musím ti něco říct.“ řekla jsem a pomohla jsem ji s kufrem ke mně do pokoje.
„Co si chtěla tak důležitého?“ zeptala se Lily.
„Pamatuješ, jak nám Jane říkala, že se jí líbí Lupin?“
„Samozřejmě, ale potom co se stalo jsem to nechala být.“
„No tak jsem se zeptala Jamese, jestli se Lupinovi líbí.“
„Od kdy říkáš Potterovi Jamesi?“ zeptala se.
„Víš on mi pomohl a celkem jsme se skamarádili. A bylo mi celkem blbý mu říkat před jeho rodiči Pottere.“
„Máš pravdu. Ale budu si hodně špatně zvykat říkat mu Jamesi.“ řekla Lily.
„No tak jsem se ho zeptala, jestli se Lupinovi líbí Jane a on řekl, že asi jo, ale že to neví jistě. No a já jsem mu navrhla jestli mi pomůže je dát dohromady.“
„A souhlasil?“
„No jasně, že souhlasil. Pomůžeš nám?“ zeptala jsem se jí.
„Samozřejmě, sice mě spolupráce s Pott teda Jamesem moc netěší, ale je to pro Jane.“
„To je dobře. Doufám, že se to povede. Oba mají přijet asi za dva dny, takže máme čas vymyslet plán. Napadá tě něco?“ zeptala jsem se.
„Ne, nenapadá. Jen tak pro zajímavost, ví o tom Black?“ zeptala se.
„Nevím, jestli mu to James řekl, tak jo, jinak ne. Proč se ptáš?“
„Protože by nás bylo víc. A jak znám Blacka, tak ten něco vymyslí.“
„Tak se jdeme zeptat, ne?“
„Tak jo.,

Zaklepali jsme na Jamesovi dveře.
„Dále!“ ozvalo se.
„Ahoj Jamesi. Ahoj Blacku.“ pozdravila jsem je, když jsme vešly.
„Ahoj, co potřebujete?“ zeptal se James.
„Řekl jsi mu už o Jane a …“
„Jo, řekl a pomůže nám.“
„Vážně? To je dobře. Lily nám taky pomůže. Máte nějaký plán?“ zeptala jsem se.
„Mě nic nenapadlo. Tebe jo Tichošlápku?“ zeptal se James Blacka.
„No možná by se tu něco našlo.“ řekl Black.
„A můžeš nám prozradit co?“ zeptala jsem se.
„Lily prosím, tě zavři dveře, kdyby náhodou šli okolo naši.“ poprosil James.
„Nejsem tvoje služka.“ odsekla mu Lily, ale zavřela za sebou.
„Děkuju,“
„Tak teď už nám řekni, co tě napadlo.“ obrátila jsem se na Blacka.
„Až oba přijedou tak je musíme někde nechat samotný, a jak znám Remuse, tak on už si pomůže sám.“
„Vážně? Nikdy bych to do něj neřekla.“ řekla Lily.
„Jde vidět, že ho moc neznáte.“ řekl James.
„Alespoň že ho znáte vy, my známe Jane.“ řekla jsem.
„Taky fakt.“ řekl Black.
„To bude celkem jednoduchý je nechat o samotě ne?“ zeptala se Lily.
„No jak znám Jane, tak bude chtít jít kamkoli s náma.“ odpověděla jsem.
„Až nastane situace dáme vám vědět, jo?“ zeptal se James.
„Dobře.“
„Tak mi jdeme.“ řekla Lily a odešla.
„Tak se mějte,“ Odešla jsem za Lily.

Dneska má konečně přijet Jane a Remus. Doufám, že se nám to povede.
„Ahoj Jane, co ti bylo?“ zeptala jsem se.
„Ahoj holky. Jenom jsem měla angínu a znáš mámu.“
„Jo, to si pamatuju, jak si musela ležet v posteli s rýmou, kterou ti do minuty vyléčili. Tak pojď nahoru si vybalit.“
„Tak co se děje nového?“ zeptala se Jane.
„Nic. Asi teda.“ řekla jsem. Málem jsem jí chtěla říct o našem plánu.
„Vážně?“ zeptala se.
„Jo, nic se nestalo.“ řekla Lily, ale bylo na ni vidět, že kecá.
„A co ty, kromě toho, že jsi byla nemocná?“ zeptala jsem se, abych změnila téma.
„Nic,“
„A co Remus?“ zeptala se Lily.
„Co by bylo?“ zeptala se Jane.
„No třeba jestli ti nenapsal nebo tak něco.“ Řekla jsem.
„No, nenapsal.“ řekla Jane.
„A co to no? Nekecej nám.“ řekla jsem ji.
„Tak co ti napsal?“ zeptala se Lily.
„No jestli bych nešla na Příčnou?“ odpověděla Jane a přitom studovala svoje špičky bot.
„A šla jsi?“ zeptala jsem se.
„Ne,“
„Jak to?“ zeptal se Lily.
„Protože jsem byla nemocná,“
„A nenapsal ti, že se sejdete někdy jindy?“ zeptala jsem se.
„No ono by už nebylo kdy, protože jsme měli přijet.“ odpověděla smutně Jane.
„Alespoň máš jistotu, že se mu líbíš?“ řekla Lily.
„Jo, Lily má pravdu. Teď alespoň víš, že máš nějakou šanci.“ Snažila jsme se říct povzbudivě.
„Jo, snad máte pravdu.“ řekla Jane smutně.
„My máme určitě pravdu!“ řekla jsem a začala jsem se smát.
Někdo zaklepal.
„Dále!“ řekla Lily, protože já jsem toho nebyla schopná.
„Čemu se tady smějete?“ zeptal se James, který stál ve dveřích s Blackem a Lupinem.
„To neřeš,“ řekla jsem mu, když jsem se konečně uklidnila.
„Co jste potřebovali?“ zeptala se Lily.
„Přišli jsme pokecat. Můžeme?“ zeptal se James. Black mezitím naznačoval, že jde o Jane a Remuse.
„Jasně, pojďte dál. Jenom upozorňuju, že je tu bordel, ale zítra nebude, protože nám to Jane zatrhne.“ řekla jsme jim.
„Tak jak se ti jelo Jane? Slyšel jsme že jsi byla nemocná. Co ti bylo?“ zeptal se James.
„Cesta jako vždy, hrozná. No a měla jsem angínu. No a jestli z náš moji mamku, tak víš že je horší jak madame Pomfreyová.“ odpověděla Jane.
Tak nudnější rozhovor jsem nezažila.
„A jak se jelo tobě Remusi?“ zeptala se Lily, aby řeč nestála.
„Jo celkem to šlo.“ řekl Lupin.
„Můžu s tebou mluvit, Alex?“ ozval se najednou Black.
„Jasně.“ řekla jsem po chvilce, protože jsem si chvilku neuvědomila, že je to kvůli Jane a Remusovi.
„Tak pojď ven.“ řekl mi Black, odešel a já hned za ním.

„Chvilku počkej, potom zavoláme Lily a James půjde za rodiči.“ řekl mi Black hned, jak jsem vyšla ze dveří.
„Nepůjdeme k vám do pokoje? Ať tady nestojíme na chodbě.“ Zeptala jsem se.
„Jo jasně, kdyby tady šli paní a pan Potterovi, asi bychom jim blbě vysvětlovali, proč tu jsme.“ řekl a šel k sobě do pokoje. Hned jsem šla za ním.

 

„Jenom tě upozorňuju, nic nezkoušej.“ řekla jsem mu, když jsme dorazili do pokoje.
„Dobře,“
„Kdy půjdeme pro tu Lily?“ zeptala jsem se po chvíli ticha.
„Už pro ni jdi. Řekni ji, že ji musíme něco říct.“
„Už jdu.“ řekla jsem a odešla.

Zaťukala jsem.
„Dále!“ ozvalo se.
„Lily můžeš na chvilku?“
„Jasně.“ Řekla a vstala.
„Kde je Sirius?“ zeptal se Lupin.
„U vás v pokoji. Potřebujeme ji něco říct.“ řekla jsem a odešla.
„Co mi chcete? Vy jste spolu začali chodit nebo co?“ zeptala se Lily.
„Zbláznila jsi se? Já a Black? V žádným případě. Jde o to aby, Jane s Lupinem zůstali sami. Pojď, jdem k nim do pokoje, tam ti všechno řekneme.“
„A jak odejde James?“ zeptala se Lily, když jsme dorazily do pokoje.
„On řekne, že jde za rodičema.“ odpověděl ji Black.
„Stejně jim to je jasný.“ Řekla jsem.
„To je jedno. Kdyby nebyla Jane nemocná nemuseli bychom nic dělat.“ řekla Lily.
„Jak to myslíte?“ zeptal se Black.
„Vám se Remus nepochlubil, že pozval Jane na Příčnou?“ zeptala jsem se.
„Ne. Tak to si s ním vyřídím.“
„Nic si s nim vyřizovat nebudeš, protože kdybychom ti to neřekly, nic nevíš.“ řekla jsem mu.
Někdo zaklepal na dveře.
„Dále!“ řekla jsem.
Do dveří vstoupil James.
„Tak už tam jsou sami, teď už musíme čekat.“
„No podle toho, co mi řekly holky, by to nemělo dlouho trvat.“ řekl Black.
„Co ti řekly?“ zeptal se James.
„Že náš kamarád pozval Jane na rande na Příčnou, ale ona byla nemocná, takže nemohla.“ vysvětlil mu Black.
„Tak to se kamarád nepochlubil.“
„A vy se divíte? Vždyť pozval holku na rande a ona nešla.“ řekla Lily.
„To mě nenapadlo.“ řekl Black.
Půl hodiny jsme asi kecali o tom jestli se dají dohromady nebo ne. Lily s Blackem tvrdili, že ano a já s Jamesem jsme tvrdili, že možná. To se dozvíme až za chvíli.

„Nejdeme už za nima? Jsme pryč půl hodiny.“ řekla jsme.
„Jo půjdeme, měli na to půl hodiny, jestli se nedali dohromady, tak to už se nedají nikdy.“ řekla Lily.
Zaklepali jsme.
„Dále!“ ozvalo se.
Vešli jsme. Já si myslela, že se dohromady nedali, ale opak byl pravdou. Seděli vedle sebe a drželi se za ruce. Takže akce splněna.

 

<<   >>

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Jakešův

(Spamerka, 19. 11. 2013 17:21)

Konečně přijedou holky a Black, ten by sice nemusel přijet, ale je to Jakešův nejlepší kamarád, takže mám zase smůlu.
Jasně :'D jakešův xD

.

(Emma, 19. 11. 2013 16:40)

Tvůj příběh má jeden zásadní problém :/ pokud se nepletu tak v době, do které je příběh zařazen, byl Voldemort sám ještě ve škole a rozhodně nemohl mít děti. Možná, že se pletu, protože nejsem žádný velký znalec HP, ale je to můj názor ;)