oooOoOoO Fanfiction stories by Naiad and Zaira OoOoOooo

Když se James probudil, bylo okolo desáté dopoledne. Byl to den, kdy se konal maškarní bál. Promnul si oči a nasadil si brýle. Když už konečně neviděl rozmazaně, zahlédl na svém stole balík. Překvapeně vstal a okamžitě ho šel otevřít. Byl tam jeho kostým na dnešní den.

Jamesi,

jak jsme se domluvili, vybrala jsem Ti kostým. I když je možná trochu dětinský, nemohla jsem si pomoct. Myslím, že na tebe se skvěle hodí. Doufám, že se ti líbí, tak jako mně. A doufám, že neodmítneš si ho na sebe vzít. Omlouvám se, že tam není koruna, ale tu si zatím nechám pro sebe a večer Ti jí dám. Přeji Ti pěkný den, princi...

Lily

Šťastně si vzkaz přečetl ještě jednou a až teď se pořádně na svůj kostým podíval. Byl tmavě modrý se zlatými výšivkami. K opasku byl připnutý meč.

OoOoOoOoO

Když se Lily probudila, tak jí čekalo to samé jako Jamese. Probudila se o něco dřív, ale balíku si nejprve vůbec nevšimla. Až když už upravená vyšla z koupelny, všimla si ho na svém křesle. Netrpělivě k němu přiběhla a začala ho rozbalovat, věděla totiž, že je to její kostým. Vytáhla zelenou róbu se zlatými výšivkami. A potom tam našla ještě něco.

„Uši?“ řekla překvapeně nahlas a koukala na špičaté uši, které byly pod kostýmem.

Lily,

jestli už ses podívala na svůj kostým, tak asi víš, za co bys mohla jít. Přemýšlel jsem nad tím docela dlouho. Mám pocit, že se na tebe skvěle hodí. Nemáš k elfům až tak daleko.

Už se těším na večer.

James

OoOoOoOoO

„To je krásný!“ vykřikla Lainey, když uviděla Lilyin kostým.

„Myslíš ty uši?“ zeptala se Ella se smíchem v hlase a do ruky vzala umělé špičaté uši.

„Ale to není vtipný. Je to náhodou úplně nádherný! Ty budeš krásná elfka a on bude krásný princ, to je jak v pohádce!“ řekla zasněně Lainey.

„V pohádce? To bude spíš parodie na pohádku.“

„Proč?“ zeptala se zmateně Lainey.

„Na konci každé pohádky je happyend a u nich? Určitě to skončí fackou.“

„Ale vždyť víš, že Lily ho má ráda a je to dlouho, co mu dala facku.“ namítla Lainey.

„Když myslíš...“

„A co ty? S kým jdeš?“ zeptala se Lily a poznámku o tom, že její vztah s Jamesem bude jen parodie, přešla.

„Já? Já jdu s Paulem, jak jsem s ním hrála fotbal.“

„Black tě nepozval?“ zeptala se posměšně Lainey.

„A tebe nepozval nikdo?“ řekla na oplátku Ella.

„Náhodou, jdu s Remusem. Před několika dny mě pozval.“

„S Remusem? To je skvělé, alespoň se s tebou budu moct bavit, když jdu s jakoby Jamesem.“ řekla nadšeně Lily.

„Aha, tak to jo.“ řekla zaraženě Ella a v duchu byla naštvaná, že ji nepozval Sirius.

„A za co jdete, holky vy?“ zeptala se z ničeho nic Lily.

„To se nech překvapit...“ řekla tajemně Ella a mrkla na Lainey, aby také Lily nic neříkala.

OoOoOoOoO

Když James viděl své kamarády, tak se ho samozřejmě hned zeptali, jaký kostým mu Lily vybrala.

„Princ?“ zeptal se docela zhnuseně Sirius.

„A co je na tom?“ zeptal se James.

„Asi nic, ale myslel jsem si, že ti vybere něco lepší, něco více akčního.“

„Akčního? A co jako?“ Remus hodil po Siriusovi nechápavý pohled.

„No, já myslel něco jako agenta nebo tak.“

„Agenta? Ty víš, co je agent?“

„Jasně, že vím, jinak bych o tom nemluvil, ne Náměsíčníku?“

„Náhodou si myslím, že princ je docela dobrá varianta. Je to slavnostní a když budu vyhlašovat výsledky, tak se to k tomu bude docela i hodit.“

„Souhlasím s Dvanácterákem,“ řekl rychle Červíček a pokyvoval hlavou.

„Ty, abys nesouhlasil,“ utrousil Sirius a ušklíbl se.

„A co je na tom, že souhlasím?“

„Nic, jen nikdy neřekneš nic svého.“

„Hele Tichošlápku, to není pravda. Já mám svůj názor.“

„Ty, že máš názor? A jaký, prosím tě?“ zeptal se posměšně Sirius a čekal, co mu na to Petr odpoví.

„Nech ho být, Tichošlápku.“

„A proč, Náměsíčníku? Jen mě zajímá, jaký má tady pan Chytrý názor.“

Červíček mlčel a nevěděl, co mu na to má říct.

„Vždyť se všeho bojí.“

„Tichošlápku, nech toho!“ řekl už naštvaně James. „Už radši jdu. Uvidíme se u síně.“

OoOoOoOoO

Už asi čtvrt hodiny stála před velkým zrcadlem a stále se upravovala. Nebyla si jistá, jestli vypadá tak, jak si James představoval. Ale byl to jen pocit. Když si asi už po páté rovnala uši, řekla si sama pro sebe, že víc už se sebou nemůže udělat a tak si vzala do ruky Jamesovu korunku, kterou ráno pořádně vyleštila, pozvedla si lem šatů a vyšla z pokoje.

James už na ni čekal. Měl na sobě kostým prince a až neskutečně mu to slušelo. Už jen chyběla tak korunka, kterou stále držela v ruce.

Podle jeho výrazu vypadala asi fantasticky. Zelené roucho se zlatými výšivkami ji ladilo k očím. Vlasy měla pomocí kouzel zvlněné a na hlavě měla věneček z lučních květin, které James vzal bůh ví kde.

„Moc ti to sluší,“ vydal ze sebe James a šlo vidět, že mluvit mu dělá problémy.

„Tobě taky,“ Lily na tom byla tak trochu podobně. Jenže jí se ještě k tomu klepaly kolena.

James udělal galantní poklonu a usmál se.

„Ještě ti ale něco chybí.“ řekla a přišla k němu.

„A co?“

„Koruna,“ odpověděla a opatrně mu ji nandala na hlavu.

Kdyby je sledoval někdo cizí, musel by si říct, tak jako Lainey, že to je jak v pohádce.

OoOoOoOoO

Všichni studenti, tedy kromě Lily a Jamese, už čekali před dveřmi Velké síně. Nadšeně si povídali o svých kostýmech a těšili se až se jejich koleji přičtou body za souboje.

Lily s Jamesem byli už uvnitř. Netrpělivě čekali až všechno začne, oba to chtěli mít už konečně za sebou, ani jednomu z nich totiž nebylo příjemné mluvit před celou školou.

Velká síň bylá krásně vyzdobená a úplně jiná než normálně. Kolejní stoly byly vyměněny za malé stolky, kam si mohlo sednout šest lidí. V čele síně byl zachován profesorský stůl, vedle kterého bylo malé pódium pro kapelu. Profesor Brumbál jim pomohl narychlo zařídit docela neznámou novou skupinu, říkali si Sudičky. Lily ani James je neznali, ale když slyšeli pár jejich písniček, moc se jim to líbilo.

„Můžeme začít?“ zeptal se jich profesor Brumbál s úsměvem. Ani nečekal na jejich odpověď a pomocí hůlky otevřel ohromné dveře do síně. Studenti se rychle začali soukat dovnitř a hledali ty nejlepší místa k sezení.

James měl pocit, že studentů přichází čím dál víc a že, než si všichni sednou, bude to trvat věčnost. Nervózně s Lily stáli na pódiu, kde už byly nástroje Sudiček, a čekali na pokyn profesora Brumbála, kdy mohou začít.

„Dobrý večer milí profesoři, milí studenti. Vítám vás na vyhlášení výsledků našich soubojů a samozřejmě i na maškarním bále, který se koná jen díky našim letošním Primusům,“ ředitel ukázal na pódium, kde se nervózně usmívali James s Lily. „A teď jim předávám slovo.“ dopověděl profesor Brumbál a posadil se.

„Dobrý večer pane řediteli, milí profesoři, milí studenti. Jsme potěšeni, že vás můžeme přivítat na vyhlášení výsledků našich soubojů a také i na maškarním bále. Nerad bych nějak zdržoval svým proslovem a tak si myslím, že bychom mohli rovnou začít s vyhlašováním.“ řekl James a většina žáků začalo tleskat.

„Dobrý večer všem. Jako první začneme s vyhlašováním mudlovských soubojů. Všechny byly skoro nerozhodně, ale i tak jsou vítězové. Ve fotbale se na třetím místě umístili s jednou remízou Havraspár se Zmijozelem,“ ozval se slabý potlesk. „Na druhém místě se umístil se dvěmi výhrami a jednou remízou Nebelvír,“ Potlesk už byl znatelně větší. „A na prvním místě se třemi výhrami a se ziskem pětadvaceti bodů vyhrál,“ Lily udělala dramatickou pauzu, i když nemusela, protože všichni už věděli, kdo vyhrál.

„MRZIMOR!“ vykřikla a od stolů, kde seděli Mrzimorští se ozval jásot a křik.

„Gratulujeme!“ řekl James ještě mezi křik, takže ho skoro nebylo slyšet, a Lily pokračovala.

„V mudlovském kvízu, kterého se nezúčastnili jen mudlovští studenti, za co jsme velmi rádi, se na čtvrtém místě umístil se ziskem 7 bodů Zmijozel,“ Potlesk byl překvapivě docela velký, ale to jen díky tomu, že ostatní koleje byly rády, že Zmijozel prohrál. „Na třetím se umístil s počtem 10 bodů Mrzimor,“ potlesk byl tentokrát slabší. „Na druhém místě se se ziskem 15 bodů umístil Havraspár a mudlovský kvíz vyhrál s počtem 18 správných otázek NEBELVÍR!“ Nebelvírští začali jásat snad více než Mrzimorští při vítězství ve fotbale, nejvíce samozřejmě Sirius.

„Jak všichni víte, druhý den se konaly kouzelnické souboje. Takže ve famfrpálu se na čtvrtém místě s počtem devíti branek umístil Havraspár,“ James se odmlčel a čekal až přestane ten skoro žádný potlesk. „Na třetím místě se s deseti brankami skončil Nebelvír,“ James ani nečekal na žádný potlesk, protože měl pocit, že to je pro jeho tým potupné. „Na druhém místě se s třinácti brankami umístil Zmijozel,“ od Zmijozelu se ozval naštvaný potlesk, který byl velmi krátký. „A ve famfrpálu zvítězil, i když to neznamená, že vyhraje i školní pohár, s počtem patnácti hozených branek MRZIMOR!“ Mrzimorští začali znovu velmi jásat. Nebylo divu, už měli navíc padesát bodů pro jejich kolej.

„A už jen chybí kouzelnický souboj. Na čtvrtém místě s bohužel žádnou výhrou skončil Mrzimor. Na třetím místě s jednou výhrou skončil Nebelvír. Na druhém místě se s dvěmi výhrami umístil Havraspár a na prvním místě se všemi třemi výhrami zvítězil ZMIJOZEL!“ vykřikl ne vůbec nadšeně James. Zmijozel začal vykřikovat nadávky na ostatní koleje a přitom si velice užíval výhru v něčem tak typicky kouzelnickém.

„Všem kolejím gratulujeme a děkujeme jim, protože bez nich by se nic takového uspořádat nedalo. Potom samozřejmě děkujeme panu řediteli, který nám dovolil a pomohl vše udělat. Děkujeme také profesorce Hoochové, která nám asistovala při všech sportovních hrách, potom také profesorce McGonagallové, která pomáhala při mudlovském kvízu a samozřejmě i všem ostatním profesorům, kteří se zúčastnili a pomáhali.“ řekla Lily a začala tleskat. Všichni ji napodobili.

„A teď, aby už konečně začala nějaká ta zábava, zveme na pódium skupinu, která nám bude celý večer hrát, přivítejte SUDIČKY!“ James seskočil z pódia a rychle pomohl také Lily dolu, aby měla skupina prostor na hraní.

OoOoOoOoO

„Lily tobě to tak sluší!“ řekla Lainey hned, jak Lily s Jamesem dorazili k jejich stolu.

„Děkuju,“ Lily se trošku začervenala. „Tobě taky,“ dodala rychle.

„To si myslíš, že havajská tanečnice je pro mě to pravé?“ zeptala se trošku nedůvěřivě Lainey.

„Opravdu Ti to sluší.“

„Tak děkuju,“

„A za co šla Ella?“ zeptala se Lily.

„Já?“ zašeptala jí Ella do ucha a Lily sebou škubla.

„Fotbalistka?“ zeptala se Lily, když se trochu vzpamatovala.

„No jasně! Nemusela jsem nic kupovat a s Paulem se k sobě bezvadně hodíme.“ Ukázala někam za sebe, kde stál opravdu Paul a také měl na sobě fotbalistický dres.

„A za co jsi ty, Siriusi?“ zeptala se nechápavě Ella a koukala na Siriusův černý oblek a černé sluneční brýle.

„Bond, James Bond.“ odpověděl Sirius a tajemně se usmál.

„Cože?“ zeptali se najednou Ella s Jamesem. Lily se začala smát.

„Agent 007, pracuju pro královnu.“

„Ještě ti chybí Martini.“ řekla Lily a společně se Siriusem a Remusem se začala smát.

Začala hrát pomalá hudba a mezi ně přišel Paul.

„Nejdeš si zatancovat?“ zeptal se Elly.

„Janě,“ řekla a společně odešli na parket.

„Smím prosit?“ zeptal se James Lily a udělal jí malou poklonu.

„Jistě,“ Lily se usmála a přijala nabízené rámě.

Když přišli na parket, James chytil Lily okolo pasu a ona mu obmotala ruce okolo ramen. Pohupovali se do rytmu a užívali si toho, že jsou tak blízko sebe.

„Víš Lily, nechci dostat další facku, ale říkal jsem si, že náš vztah se už naprosto změnil a že bychom mohli spolu třeba zkusit začít chodit. Jestli ne, tak to pochopím.“ řekl, zavřel oči a čekal na tu facku, o kterou si zrovna řekl.

Lily na něj koukala a byla šťastná, že se jí konečně zeptal. Měla pocit, že to snad nikdy neudělá. Stále měl zavřené oči a tak nemohl vidět, jak je šťastná. Taky zavřela oči a trošku se k němu přiblížila. Už předtím byli od sebe jen několik centimetrů, teď už to byly jen milimetry.

Cítil, jak se k němu přiblížila, a tak to zkusil. Tohle vše stálo i za tu největší facku, jakou kdy od ní dostal. Políbil ji. Pro jeho překvapení mu polibek opětovala.

„To znamená, ano?“

Usmála se a jen jemně kývla, potom mu položila hlavu na rameno.

Akorát okolo nich tancoval Sirius s nějakou dívkou z Mrzimoru. James se na něj usmál a ukázal vztyčený palec nahoru.

„Já to cítila,“ poznamenala Lily se smíchem v hlase.

„Promiň,“ řekl trochu zahanbeně James, ale při tom se usmíval dál.

„Prosím tě, Jamesi, proč má Petr na sobě kostým prasete?“ zeptala se nechápavě po chvíli Lily a podívala se mu do očí.

„To opravdu netuším, ale je to vtipné, ne?“

„Docela je,“ začala se smát.

„Nechme Petra Petrem.“ řekl potichu a pohladil ji po vlasech.

Zakývala hlavou a dala mu dnes už druhou pusu. Usmál se. Konečně, po těch letech facek a ponižování jsou spolu, konečně spolu.

A/N: Všem moc děkuju za všechny komentáře k této povídce, bez nich bych to asi nenapsala. Potom děkuju i těm, co komentáře nepsali, ale i tak si rádi přečetli tuto povídku. Bez vás bych ji asi nikdy nedokončila, určitě ne tak ráda. Ještě jednou děkuju a doufám, že se zase setkáme u nějaké jiné povídky. Naiad :-)