Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dopis na rozloučenou

Autor: Naiad

Žánr: Temné, Depresivní

Postavy: Ginny Weasleyová

Období: Po válce

Upozornění: napsáno v roce 2004

 

OoOoOoOoO

 

Drahý otče, drahá matko,

Všude je ticho a chlad, jen někdy se ozve zasténání. Cítím, že tu dlouho nebudu. Chtěla jsem se s vámi rozloučit, protože jsem to nestihla ještě před tím, než jsem se sem dostala. Chci vám vysvětlit, proč se to všechno stalo.
Vím, nenávidíte mě, ale já musela. Byla jsem slabá. Pořád se mi vracejí vzpomínky na první bolest a zklamání. Na první mojí oběť.
Nechtěla jsem vás zradit. Nechtěla jsem být na druhé straně. Nechtěla jsem ho zabít, vždyť to byl můj bratr, ale neměla jsem na vybranou. Už jednou mě ovládl a podruhé se mu to také povedlo.
Pamatuji si na jeho zrzavé vlasy a jeho prázdné hnědé oči, když ho srazila kletba. Začaly mi téct slzy, ale nikdo je neviděl. Nikdo nechápal jaké to bylo pro mě utrpení.
Chtěla jsem k němu běžet, naposledy ho vidět, ale nemohla jsem. Byl pryč dřív než jsem stihla k němu dojít. Lituji toho, to se nikdy nemělo stát, ale bohužel se stalo.
Odpuste mi mou slabost, odpuste mi moji hloupost a hlavně mi odpuste jeho smrt. Prosím!
Vím, že zemřu. Vím, že vás už nikdy neuvidím a to bolí. Měla jsem vás ráda.

Vaše dcera


Dopsala dopis a lehla si na studenou vlhkou zem. Byla tu strašná zima. Smutek, nemoc, chlad. Jak strašné je kouzelnické vězení se jménem Azkaban.

Jako všichni jeho sluhové skončila zde. Všichni jí nenáviděli, všem se hnusila. Už z ní nebyla ta silná zrzavá mladá krásná dáma. Stala se z ní zrůda. Byla vychrtlá, šlo na ní vidět utrpení, které ji tady potkalo. Jak na ni Mozkomoři působili, měla k nim odpor, nenáviděla je. Ale moc dobře věděla, že si to zaslouží.

Asi deset dní po té, co napsala dopis, ležela na zemi, schoulená v klubíčku. Byla tak vysílená, že se nemohla ani pohnout. Už skoro nedýchala. Pořád dokola něco šeptala. Šeptala větu, kterou nemohla dřív říci, protože neměla odvahu, neměla čas, neměla sílu, nemohla. Poslední slova jejího života byla: „Rone, prosím odpusť mi!“ Potom vydechla naposledy.

Když odnášeli mrtvé tělo slečny Ginny Weasleyové, vypadl jí z kapsy špinavého hábitu dopis. Jeden kouzelník si toho všimnul a zvedl ho. Podíval se na zadní stranu pergamenu, kde stálo: Prosím, pošlete to Molly a Arturovi Weasleyovým.
Přečetl si, co napsala. Nevěřil jejím slovům. To byla chyba, ale to netušil. Dopis zmačkal a hodil ho z malého okénka Azkabanské věznice. Dopis spadl do rozbouřeného moře a ztratil se v jeho hlubinách.

Artur ani Molly Weasleyovi se nikdy nedozvěděli, kdy a jak zemřela jejich jediná dcera, která se přidala na stranu zla. Její nejlepší kamarádka Hermiona ji nenáviděla. Nenáviděl ji celý svět. Nikdo se nikdy nedozvěděl, že ji samotný lord Voldemort znovu ovládnul. Nikdo netušil, že ona toho litovala ze všech nejvíce, že toho litovala do jejího posledního dechu. Takhle skončil život sestry nejlepšího kamaráda Harryho Pottera, chlapce který zůstal naživu.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:´(

(Ginny, 30. 12. 2014 18:41)

Já fakticky brečím!! Smutný. Strašně smutný. Ale moc moc hezký!

Cool

(Badgirl093, 14. 7. 2009 18:19)

Celkom v poho nemyslela som si ze niekto dojaze nieco take len tak dalej mucky cmuk

Pěkný

(Nikola, 28. 5. 2009 19:33)

Pání to bylo smutný.......depresivní ale pěkný.....:)
Líbilo se mi to ....jdu si přečíst další.:)

web: www.fenixpovidkyhp.blog.cz



Smutné

(Abigail (http://abigail-7.blog.cz), 3. 2. 2008 19:45)

Smutný důkaz toho, jak moc jsou někteří lidé blbí, a nemyslím tím Ginny... Umíš být koukám i pěkně depresivní, tedy hlavně tvé povídky... Ale perfektně depresivní...

Krása...

(Izzah, 13. 1. 2008 13:14)

To bylo fakt ošklivý... Už jsem zažila pocit, že mi lidi nevěřili, ale ne v takovém měřítku. Musela se cítit naprosto příšerně, zhnusená sama sebou..... Smutný :(.

Naiad..

(Maysie, 10. 12. 2007 19:56)

No ale stejnak..Moc pěkný.. =) Teď spíš letím na "Spolu díky Petunii" koukej rychle psát.. =D

to Maysie

(Naiad, 30. 10. 2007 11:03)

Řekla bych, že uměla, dlouho jsem neměla takovou náladu, abych něco takového napsala... jinak moc děkuju

Chudák..

(Maysie, 29. 10. 2007 22:57)

Tak depresní fakt umíš být..Se klaním =)
http://maysie.blog.cz/

to Strašidielko

(Naiad, 25. 10. 2007 19:32)

Vím, je dost krátká, ale zase jsem neměla až takovou fantazii, aby byla delší... jsem moc ráda, že se ti to líbilo, hodně to pro mě znamená... děkuju :-)

komentarik

(Strašidielko, 25. 10. 2007 19:08)

velmi pekna poviedka sice kratka ale pekna .Je to krasne aj ked dost smutne .maš velmi dobru fantaziu .

:-D

(Naiad, 4. 10. 2007 19:37)

S tím nadpisem naprosto souhlasím a proto do něj dávám už jen smajlíky :-) Jinak ti moc děkuju, jsem ráda, že se ti to líbilo :-)

:-)

(Daze, 4. 10. 2007 19:06)

To bylo skvělý. Opravdu skvělý. Smutný. Nápaditý. A hlavně smutný. Ale to já ráda. Moc se ti to povedlo.
P.S.: Ten nadpis mě začíná rozčilovat! Málokdy se mi podaří napsat smysluplný komentář, ale vymyslet k němu nadpis?... nadlidský úkon... zvláště pro mě;-)

krása

(Ylil (www.ylil.blog.cz) , 7. 8. 2007 8:40)

tak to je krásný...moc se mi to líbilo...jdu si přečíst další...

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA